Toshiba Corporation využívá nejmodernější technologie a kvalitní komponenty s důrazem na precizní výrobu. Produkty vyrábí od roku 1975 v Japonsku a Thajsku, přičemž obě továrny mají certifikát kvality ISO 14001. Zařízení splňují normy EU, což potvrzuje označení CE, a odpovídají směrnici ROHS, zakazující nebezpečné látky. Technické údaje jsou certifikovány normou EUROVENT, zajišťující přesnost a spolehlivost. Kvalitu zařízení sledují odborné autorizované firmy od výroby až po montáž.
LG Electronics je světově nejprodávanější značkou klimatizací posledních sedm let, přičemž za poslední tři roky dodala přes 10 milionů jednotek ročně. Klimatizační systémy LG vycházejí ze šesti výzkumných center po celém světě. Nové modely zahrnují „celkové zdravotní řešení“ sčistící péčí a filtry pro zajištění čistého vzduchu. LG také nabízí designovou řadu Art Cool, včetně modelu Art Cool Gallery, oceněného prestižní cenou iF Design Award 2007.
Samsung je světovým lídrem v technologiích a inovacích, zaměřeným na spolehlivá a energeticky úsporná řešení. Klimatizace Samsung, vyráběné od roku 1938, splňují mezinárodní standardy, včetně certifikací ISO 9001 a ISO 14001, a nesou označení CE. Společnost dodržuje směrnici ROHS, zakazující nebezpečné látky, což potvrzuje její závazek k udržitelnosti a kvalitě.
Princip klimatizace
Nejsnazším vysvětlením funkce klimatizace je princip chladničky. Chladnička odnímá teplo potravinám a to následně uvolňuje do místnosti (nejčastěji černým žebrováním na zadní straně). Jednoduše z jednoho prostoru teplo odebírá a do druhého jej předává. Klimatizace dělá to samé – představte si, že váš pokoj je chladničkou a venkovní jednotka předává na balkoně teplo do okolí.
Fyzikální proces klimatizace
Fyzikální princip v klimatizaci je složený z více procesů za sebou. Základní etapy jsou stlačování par chladiva, kondenzace vysokotlakého plynu na kapalinu (ochlazením), transoprt kapaliny pod tlakem do vnitřní jednotky, expanzi do oblasti s nižším tlakem (přes kapiláru, expanzní ventil) spojené s odpařováním, tj. přeměně kapaliny na plyn (ohřívání, přejímá teplo z prostoru). A pak jsou páry chladiva opět nasávány do kompresoru a stlačovány.
1. fáze – komprese
Kompresor nasává chladivo v podobě par a pod vysokým tlakem tyto páry stlačuje. Páry se při kompresi rovněž stlačováním zahřívají.
2. fáze – kondenzace (předávání tepla)
Vysoce stlačené páry chladiva se v kondenzátoru intenzivně ochlazují a tím dochází k jejich kondenzaci, přičemž se uvolňuje energie nejen stlačení, ale hlavně energie změny skupenství látek (obdobně vodní pára při ohřívání předmětů, například pokličky, chladne a sráží se na vodu – proces chladiva je obdobný, jen probíhá při nižší teplotě (cca 20 – 55 °C). Zkondenzované chladivo v podobě kapaliny je transportováno do místa určení.
3. fáze – expanze (přijímání tepla)
Chladivo v podobě kapaliny proudí k rozstřikovacímu ventilu nebo kapiláře, které slouží díky malému otvoru jako „zúžený“ prostor neřkuli tryska. Průchodem přes rozstřikovací ventil se zařízení dostane do oblasti, kde je nižší tlak a vyšší teplota (výparník s pokojovou teplotou) a kapičky chladiva se tím pádem intenzivně odpařují (obdoba varu vody při 100 °C s nutností dodávat teplo vařičem – zde proces probíhá při teplotě okolo 6 °C a chladivo si teplo odebírá samo ve výparníku, který se intenzivně ochlazuje). Proud vzduchu procházející výparníkem se tím pádem o výparník velmi intenzivně chladí.
4. fáze (1. fáze) – komprese
Ohřátý plyn proudí zpět ke kompresoru, kde dochází k opětovné kompresi a celý cyklus se opakuje.
Zdroj: Wikipedie